|
| |
|
|
Panství Albrechta z Valdštejna po roce 1618
Hamplová, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Práce se věnuje postupnému územnímu vývoji panství v držení Albrechta z Valdštejna, a to nejen jako přímého vlastníka, nýbrž též jako lenního pána. Významná část pozornosti byla zaměřena na studium správního vývoje frýdlantského vévodství a jeho specifické postavení v rámci českých zemí. Za počáteční bod byl zvolen rok 1618, kdy vypuklo povstání českých stavů, díky jehož porážce přišel Valdštejn k většině svých majetků. Práce sleduje zisky nejen v rámci Čech, ale zabývá se také epizodní držbou vévodství Meklenburského či slezských knížectví.
|
|
|
Postoj Velké Británie a jejích dominií ke konstitucionálním otázkám v rámci Britského impéria v letech 1917 - 1931.
Valkoun, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na analýzu konstitucionálních vztahů mezi mateřskou zemí a dominii. Konstitucionální problematika vedle imperiální zahraniční a hospodářské politiky významně ovlivnila vývoj britských imperiálních dějin. Práce analyzuje proměnu imperiální terminologie (Britské impérium vs. Commonwealth), vznik prvních dominií, otázku dominiálního statusu a fungování systému koloniálních (imperiálních) konferencí v kontextu existence Výboru imperiální obrany. Současně se zabývá přijetím důležité deváté rezoluce na imperiální válečné konferenci v roce 1917, poválečnou proměnou vztahů mezi mateřskou zemí a dominii a následnou konstitucionální diskuzí, která vyvrcholila v roce 1921. Narůstající incidenty a neshody mezi autonomními částmi impéria a Londýnem v oblasti imperiální zahraniční politiky (Chanacký incident, konference v Lausanne, Locarnský pakt, britsko- japonské spojenectví aj.) přispěly k tomu, že dominiální představitelé začali požadovat jasnější vymezení konstitucionálního postavení dominií vůči Britům. Imperiální konference v roce 1926 otevřela novou etapu konstitucionálních vztahů mezi dominii a mateřskou zemí tím, že došlo k přijetí Balfourovy deklarace, definujícího postavení dominií v rámci impéria. Celý proces završilo vydání Westminsterského statutu, který v roce 1931...
|
|
|
Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů
Bernas, Vlastimil ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Diplomová práce Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů Abstrakt Diplomová práce "Politicko-geografické aspekty transformace Britského impéria na Společenství národů" se zabývá postupným přerodem Britského impéria, jedné z největších koloniálních říší historie, ve Společenství národů, tedy volné sdružení Spojeného království a jeho bývalých dominií a kolonií. Práce si klade za cíl zevrubně prozkoumat všechny podstatné aspekty tohoto komplikovaného procesu, a to v širších (zejména politicko-geografických, historických a právních) souvislostech. Úvodní historická kapitola pojednává o vzniku a následné teritoriální expanzi Britského impéria. V druhé kapitole jsou analyzovány druhy administrativních jednotek, jež se vyskytovaly v rámci Britské říše, přičemž je kladen zvláštní důraz na dominia jakožto teritoria stojící na počátku desintegračních tendencí uvnitř impéria. Třetí část práce se soustředí na klíčovou etapu přerodu Britského impéria ve volnější svazek států, tedy na události první poloviny dvacátého století, kdy bylo přijato hned několik zásadních dokumentů pozměňujících charakter Britské říše. Čtvrtá kapitola zaměřuje svou pozornost na dekolonizaci britských držav probíhající po druhé světové válce, v jejímž důsledku došlo k rozšíření Společenství národů...
|
host ::
RSS.